Život v Africe 1

První věc, kterou jsem se o Africe musela naučit je vnímání jejího prostředí, především místního terénu a vzdáleností. V Africe je všechno strašně daleko od sebe. V Evropě, kde jsou vzdálenosti mnohem menší, jsme hrozně překvapení, když do Afriky dorazíme, jak moc je rozlehlá. S manželem jsme se potkali v Západní provincii Zambie ve městě Mongu, město kešu a manga. Mongu je rozlehlé město při řece Zambezi. V blízkosti jsou zatopené pláně, na kterých lidé pěstují rýži a loví ryby. Nedaleko se také nachází Národní park Luiwa Plains s druhou největší migrací pakoňů na světě. Mongu je písčité, ale čisté místo s krásnou přírodou.

V oblasti těchto úrodných plání se vyvinulo království známé jako Barotské království. Král je tzv. Litunga, který je vybírán ze čtyř urozených rodin pocházejících z oblasti Limulunga, Nalolo, Mongu, and Kalabo. Barotské království sahalo až k dnešnímu Livingstonu a severu Botswany. Barotské království není jen o politické organizaci lidí, ale chod celého království byl uzpůsoben životnímu prostředí plání a divoké přírodě. Místní lidé (etnikum Lozi) jsou pastevci krav, kteří byli schopni vést a pást dobytek od severu Botswany až k severu Zambie. Samotný král se přizpůsobil životnímu prostředí natolik, že pravidelně dvakrát ročně se stěhoval mezi dvěma paláci. Této slavnosti se říká Kuomboka. Po skončení období dešťů, kdy se voda vyleje z řeky Zambezi a zatopí přilehlé pláně, se král přesune ze svého sídla v tzv. Lower lands do sídla v Upper lands. Až voda klesne, tak se král vrací zpět.

Stěhování lidí mělo obrovské výhody a lidé to nedělali jen proto, že se nikde neusadili. Migrací dobytka za pastvou se udržují pastviny zelené, půda se přirozeně zúrodňuje a přispívá to i k prevenci některých nemocí, například nemocem, které přenášejí klíšťata. V oblasti planin dobytek migruje v období sucha, kdy tam není žádná voda. Dobytek půdu zúrodní kopyty a hnojivem. Když se voda z řeky Zambezi vyleje v období dešťů, vytvoří to ideální podmínky pro pěstování rýže. Na konci období dešťů, když se voda začíná vypařovat, začnou se v planinách vytvářet přirozené rybníčky, ve kterých se zachytávají ryby. Hnojivo, které zde zanechal dobytek slouží jako potrava pro ryby. V oblasti Barotských plání je názorná ukázka přirodního integrovaného zemědělského cyklu.

S koloniální okupací a poté formovaní národních států bylo Barotské království rozděleno mezi dva státy, Zambii a Botswanu. To začalo narušovat celý tento mikrosvět. V dnešní době lidé stále pasou dobytek v Barotských planinách, ale na daleko menších vzdálenostech než v minulosti. Co se kompletně roztříštilo je společná pastva dobytka, kterou nahradilo krmení dobytka na oplocených farmách. V roce 2016 byla dokončena stavba silnice, která vede přes Barotské planě od města Mongu k městu Kalabo (cca 60 km). Na těchto šedesáti kilometrech je více než 30 mostů, které jsou vymeřené přesně, tak aby byli schopni vydržet nápor vylité vody. Tato stavba rozhodně vylepšila dopravu a obchod mezi lidmi v této oblasti. Avšak opět to zasadilo ránu tradičnímu pastevectví dobytka přes pláně, přírodnímu zúrodňování půdy a dokonce tvorby těch krásných rybníčků plných chutných ryb.

Toto vše se děje pouze na malém kousku Afriky. Afrika bude mít těchto mikrosvětů stovky, možná tisíce, prostě mnoho. Pro pochopení Afriky je nutné ji vnímat v rámci svého unikátního prostředí, poloze, vzdálenostem a jak lidé žijí v těchto podmínkách.